Přeskočit na hlavní obsah

AI v armádách světa

Umělá inteligence už dávno není jen asistent, který vám napíše e-mail nebo vygeneruje obrázek. V zákulisí vojenských štábů po celém světě rozhoduje o tom, kam poletí dron, kterou raketu Iron Dome sestřelí jako první, nebo jak rychle se vyhodnotí satelitní snímek s potenciálním cílem. Podívejme se, jak s AI pracují armády USA, Číny, Izraele, Ruska, Ukrajiny i NATO – a kde končí užitečná technologie a začíná etický problém. 

AI ve válce
 

Rychlé shrnutí

  • Nejrozšířenější využití AI v armádách: zpravodajská analýza, logistika, kybernetická obrana a navádění munice/dronů.
  • USA mají programy JADC2, Maven a Skyborg/CCA pro autonomní spolupráci dronů s piloty.
  • Izrael nasazuje AI v Iron Dome i v kontroverzních systémech pro identifikaci cílů (Lavender, Gospel).
  • Čína buduje doktrínu tzv. „inteligentního válčení“ (intelligent warfare).
  • Plně autonomní bojové rozhodování bez člověka v řetězci je zatím výjimkou a předmětem etických debat i jednání OSN.

Jak umělá inteligence mění vojenství

Umělá inteligence se do armád dostává postupně a nejčastěji tam, kde jde o zpracování obrovského množství dat rychleji, než to dokáže člověk – analýza satelitních snímků, predikce raketových útoků, logistické plánování nebo filtrování zpravodajských informací. Plně autonomní rozhodování o použití síly „bez člověka v smyčce“ zatím zůstává spíše experimentální a vyvolává mezinárodní debatu o etice a kontrole.

🤖 Přiznáváme: Hledák si také pomáhá umělou inteligencí

Píšeme o umělé inteligenci, tak by bylo divné, kdybychom ji sami nepoužívali. Při přípravě článků nám pomáhá AI asistent pro tvorbu a úpravu textů. Šetří nám čas při rešerších, strukturování i vylepšování formulací, takže se můžeme víc věnovat tomu, co vás zajímá: užitečným informacím a ověřeným faktům.

Vyzkoušejte Editee také →

Umělá inteligence v armádách podle zemí

USA

Americké ministerstvo obrany provozuje program JADC2 (Joint All-Domain Command and Control), který má pomocí AI propojit data ze všech složek armády do jednoho sdíleného obrazu bojiště. Dále běží Projekt Maven – AI systém pro analýzu obrazových dat z dronů a satelitů a automatické rozpoznávání cílů. Testují se také autonomní systémy, například experimentální bezpilotní letouny spolupracující s pilotovanými stíhačkami v rámci programu Skyborg / CCA (Collaborative Combat Aircraft).

Čína

Lidová osvobozenecká armáda investuje do AI pro velení a řízení, autonomní drony a rozpoznávání vzorů ve zpravodajských datech. Čína tato řešení rámcuje do budoucí doktríny tzv. „inteligentního válčení“ (intelligent warfare), které má podle oficiálních strategických dokumentů postupně nahradit dosavadní koncepty informačního válčení.

Izrael

Izrael patří k armádám, které AI nasazují nejvíc v praxi. Protiraketový systém Iron Dome využívá AI pro predikci dráhy letu a rozhodování, kterou raketu sestřelit. Izraelská armáda zároveň používá systémy pro identifikaci cílů označované jako „Lavender“ a „Gospel“, jejichž nasazení při vojenských operacích vyvolalo mezinárodní etické kontroverze kvůli obavám z nedostatečné lidské kontroly nad výběrem cílů.

Rusko

Rusko deklaruje vývoj autonomních bojových systémů a AI pro velení, reálný rozsah nasazení je ale těžké nezávisle ověřit. V konfliktu na Ukrajině používá dronové technologie s prvky automatizace, zejména při navádění a koordinaci úderů.

Ukrajina

Ukrajina intenzivně nasazuje AI v dronové válce – systémy pro automatické navádění a identifikaci cílů jsou částečně vyvíjené i s pomocí západních firem a startupů, například Palantir. Ukrajinské bojiště se tak stalo jedním z největších reálných testovacích prostorů pro vojenskou AI na světě.

NATO a Velká Británie

NATO přijalo v roce 2021 oficiální strategii pro umělou inteligenci a členské státy ji testují v logistice, analýze zpravodajských dat a kybernetické obraně. Velká Británie patří mezi aktivnější evropské země v integraci AI do vojenského plánování a obranného výzkumu.

Jižní Korea

Kvůli dlouhodobému napětí se Severní Koreou vyvíjí Jižní Korea autonomní hraniční hlídkové systémy a robotické zbraně s prvky umělé inteligence, které mají snížit zátěž kladenou na lidské jednotky podél demilitarizované zóny.

Srovnání nasazení AI podle zemí

Země Hlavní oblast využití AI Konkrétní příklad
USA Velení a řízení, rozpoznávání cílů, autonomní letouny JADC2, Projekt Maven, Skyborg/CCA
Čína Velení, autonomní drony, zpravodajská data Doktrína „intelligent warfare“
Izrael Protiraketová obrana, identifikace cílů Iron Dome, Lavender, Gospel
Rusko Autonomní systémy, dronová válka Automatizované drony na Ukrajině
Ukrajina Navádění a identifikace cílů dronů Spolupráce se startupy typu Palantir
NATO / Velká Británie Logistika, zpravodajská analýza, kyberobrana Strategie NATO pro AI (2021)
Jižní Korea Hraniční ostraha, robotické zbraně Autonomní hlídkové systémy na hranici se Severní Koreou

Kde je hranice? Etika autonomních zbraní

Nejrozšířenější využití AI v armádách je zatím v oblastech zpravodajské analýzy, logistiky, kybernetické obrany a navádění munice či dronů. Plně autonomní bojové rozhodování – tedy situace, kdy stroj sám rozhodne o použití smrtící síly bez schválení člověkem – je stále spíše výjimkou. Právě tahle hranice je středem mezinárodních etických debat a jednání, například v rámci OSN, kde se roky diskutuje o regulaci tzv. smrtících autonomních zbraňových systémů (LAWS).

Zdroje a související studie

Téma umělé inteligence ve vojenství podrobně zpracovávají jak české, tak zahraniční odborné instituce. Pro hlubší vhled doporučujeme následující zdroje:

Populární příspěvky z tohoto blogu

Umělá inteligence ChatGPT lže! Ověřil jsem si to.

Udělal jsem rozhovor s vychvalovaným ChatGPT . Položil jsem průběžně otázky, na kterých jsem si chtěl ověřit, jak moc blbě je vývojáři naprogramovaný. Zajímavé je, že o Ukrajině přiznal, na rozdíl od naší mediální scény, že tam válka začala již v roce 2014. O Zelenskym by si ale měl doplnit data. A nebo lžou naše média? Zde je celý přepis naší debaty. Mé otázky a reakce jsou tučně. Jde o velmi dlouhý rozhovor, do kterého jsem zde doplnil i odkazy na veřejně dostupné informace, které mi chatbot sdělil lživě.

NOVÉ NE-RENTGENOVÉ ZÁŘENÍ? VĚDCI JSOU ZASKOČENI!

Projekt Shadowgraph v posledních měsících přináší výsledky, které naznačují zajímavý posun v oblasti studia ionizujícího záření. Klíčovým momentem bylo květnové měření v laboratořích společnosti ADVACAM, kde se pomocí pokročilých křemíkových pixelových detektorů podařilo detailně analyzovat vlastnosti nově pozorovaného záření. Výzkumný tým se zaměřil na jeho energetické spektrum, intenzitu, směrovost i schopnost pronikat různými materiály. Tyto poznatky představují důležitý krok k pochopení fyzikální podstaty celého jevu. Postupně se potvrzuje, že záření označované jako Shadowgraph se liší od běžného rentgenového záření nejen svými vlastnostmi, ale i způsobem vzniku. Zásadním zjištěním je, že jeho zdrojem není kovová elektroda ani proces brzdění elektronů ve skleněném obalu, jak je tomu u klasických RTG lamp. Místo toho vzniká v plazmatu uvnitř zařízení, což otevírá nové otázky i možnosti dalšího výzkumu. Neméně zajímavé je, že zařízení může fungovat i při napájení z b...

Vakcíny Tetavax pod drobnohledem: Kdo ručí za bezpečnost?

Vakcína Tetavax , používaná i u českých dětí kolem 10–15 let věku, vzbuzuje čím dál více otázek. Veřejně se málo mluví o tom, kde se vyrábí, kdo ručí za kvalitu a jak málo se ví o lidech, kteří denně dohlížejí na samotnou výrobu. Továrna v Indii, dohled v Evropě Společnost Sanofi Pasteur , oficiální výrobce, dlouhodobě deklaruje, že vakcína je bezpečná. Jenže mnozí rodiče zpozorněli, když se ukázalo, že hlavní výrobní závod se nacházel v indickém městečku Ankleshwar . Ten byl navíc v roce 2019 přeprodán farmaceutické skupině Zentiva. Kdo přesně dnes řídí výrobu jednotlivých šarží, není veřejně známo – jména konkrétních „plant managerů“ nebo odpovědných farmaceutů nejsou nikde k dohledání.   Klinické studie: jen stovky až tisíce lidí Tetavax prošel klinickými studiemi – podle dat Sanofi a nezávislých týmů nebyly nalezeny závažné rea...