Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Co se dělo v amerických nemocnicích během covidu?

Americký senátor Ron Johnson svolal na konec září 2026 mimořádné jednání, které se věnovalo jedinému tématu – tomu, co se skutečně odehrávalo uvnitř nemocnic během pandemie covid-19. Výsledkem bylo 583 svědectví ze 46 států a čtyřhodinová diskuze, při které zazněly silné příběhy pacientů, rodin, lékařů i zdravotních sester.   O co šlo V pondělí 28. září 2026 vedl senátor Ron Johnson (R-Wis.) v budově Russell Senate Office Building v Washingtonu kulatý stůl nazvaný „COVID-19 Hospital Protocols: Real Stories from Real People“ . Šlo o vůbec první akci, kterou senátor věnoval výhradně tomu, co se dělo přímo na nemocničních odděleních v průběhu pandemie – ne už obecně politice testování či vakcinaci, ale konkrétním zkušenostem pacientů s léčebnými protokoly. Na pódiu se sešlo 21 panelistů – pacienti, pozůstalí, lékaři i zdravotní sestry – kteří popisovali, jak podle nich rigidní nemocniční protokoly upřednostňovaly jednotný postup před individuální péčí o pacienta. „Rigidní ...
Nejnovější příspěvky

Proč se plod v plodové vodě neutopí?

Stručné shrnutí: Lidská existence je nepřetržitou transformací hmoty a energie. Zatímco plod v děloze získává kyslík z placenty a jeho plíce tekutina neohrožuje, po narození se tělo stává závislým na atmosférickém kyslíku. Podle fyzikálních zákonů se energie lidského těla po smrti neztrácí – rozptyluje se do prostředí a stává se součástí nových biologických cyklů. Z pohledu moderní fyziky a neurobiologie jsme organizovanou energií, která si dokáže uvědomovat sama sebe. Proč se plod v plodové vodě neutopí a novorozenec ano? Jednou z nejzajímavějších kapitol lidské biologie je přechod z vodního prostředí dělohy do světa vzduchu. Plod v těle matky stráví devět měsíců ponořený v plodové vodě, aniž by došlo k utonutí. Důvod je prostý: plod v děloze plícemi nedýchá . Kyslík zajišťuje placenta: Veškerou výměnu plynů a přísun živin obstarává krevní oběh matky skrze placentu a pupečník. Krev bohatá na kyslík proudí přímo do oběhu plodu. Plíce jsou...

Skandál v akademické medicíně: Až desetina studií je falešná

Investigativní speciál Vědecká obec čelí největší krizi důvěry v novodobé historii. Tlak na publikační úspěch mění špičkový výzkum v mafiánský byznys plný fabrikovaných dat a uměle generovaných bludů.     Věda dnes často naráží na kombinaci nízké reprodukovatelnosti a tlaku na publikační úspěch. V preklinickém výzkumu se podařilo zopakovat jen asi 10–25 % studií, v některých analýzách dokonce kolem 11 %, a v psychologii vychází úspěšná replikace často jen u zhruba třetiny výsledků. Systém přitom odměňuje spíš počet a prestiž publikací než pečlivost, transparentnost a replikaci. — Vinay Prasad, hematolog a onkolog, profesor epidemiologie a biostatistiky na Kalifornské univerzitě v San Francisku Když se záchrana životů stává byznysem s iluzemi Představa, že medicínské studie procházejí přísným sítem, které chrání pacienty před neo...

NOVÉ NE-RENTGENOVÉ ZÁŘENÍ? VĚDCI JSOU ZASKOČENI!

Projekt Shadowgraph v posledních měsících přináší výsledky, které naznačují zajímavý posun v oblasti studia ionizujícího záření. Klíčovým momentem bylo květnové měření v laboratořích společnosti ADVACAM, kde se pomocí pokročilých křemíkových pixelových detektorů podařilo detailně analyzovat vlastnosti nově pozorovaného záření. Výzkumný tým se zaměřil na jeho energetické spektrum, intenzitu, směrovost i schopnost pronikat různými materiály. Tyto poznatky představují důležitý krok k pochopení fyzikální podstaty celého jevu. Postupně se potvrzuje, že záření označované jako Shadowgraph se liší od běžného rentgenového záření nejen svými vlastnostmi, ale i způsobem vzniku. Zásadním zjištěním je, že jeho zdrojem není kovová elektroda ani proces brzdění elektronů ve skleněném obalu, jak je tomu u klasických RTG lamp. Místo toho vzniká v plazmatu uvnitř zařízení, což otevírá nové otázky i možnosti dalšího výzkumu. Neméně zajímavé je, že zařízení může fungovat i při napájení z b...