Stručně: Kodaň snižuje klimatickou stopu veřejného stravování. V domovech pro seniory se hovězí maso podává v průměru jen dvakrát za čtyři týdny. Podle analýzy někteří obyvatelé hovězí nedostanou ani k narozeninám, a to s odkazem na CO₂ bilanci. Vedení města tvrdí, že hovězí nikdo nezakázal a že výživa je nadřazena klimatu. Odborná doporučení (PROT-AGE, ESPEN) říkají, že senioři potřebují víc bílkovin než mladší dospělí: minimálně 1,0–1,2 g/kg denně. Kodaň se snaží snížit klimatickou stopu veřejného stravování větším využíváním rostlinných bílkovin a zeleniny. Podle nové analýzy se proto hovězí maso v domovech pro seniory objevuje jen výjimečně a někteří obyvatelé ho nedostanou ani k narozeninám. Píše o tom například dánský deník Berlingske , na který navázal i Echo24 . Co se v Kodani děje Kodaňský radní pro zdravotnictví a péči Jens-Kristian Lütken (Venstre) kritizuje případy, kdy senioři nedostanou hovězí ani k narozeninám. Personál jejich přání odmítá s odkazem ...
Jméno Ludvík Zifčák je neodmyslitelně spjato s jednou z nejkontroverznějších kapitol československých dějin – událostmi 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě. Tento bývalý poručík Státní bezpečnosti se proslavil tvrzením, že hrál klíčovou roli během sametové revoluce jako agent-provokér a infiltrátor studentského hnutí. Jeho nejkontroverznější tvrzení? Že byl "mrtvým studentem Martinem Šmídem" – postavou, jejíž údajná smrt na Národní třídě rozvířila vlnu pobouření a pomohla spustit řetězec událostí, který vedl k pádu komunistického režimu. Ale je to pravda, nebo jen mýtus? Kdo je Ludvík Zifčák? Ludvík Zifčák vstoupil do Sboru národní bezpečnosti (SNB) v roce 1982 jako pořádkový policista. Postupně se vypracoval na velitele čety v pohotovostním pluku a od března 1989 začal působit u Státní bezpečnosti s jasným úkolem: infiltrovat studentské prostředí a monitorovat potenciální disidentské aktivity. 📋...