Investigativní speciál Vědecká obec čelí největší krizi důvěry v novodobé historii. Tlak na publikační úspěch mění špičkový výzkum v mafiánský byznys plný fabrikovaných dat a uměle generovaných bludů. Věda dnes často naráží na kombinaci nízké reprodukovatelnosti a tlaku na publikační úspěch. V preklinickém výzkumu se podařilo zopakovat jen asi 10–25 % studií, v některých analýzách dokonce kolem 11 %, a v psychologii vychází úspěšná replikace často jen u zhruba třetiny výsledků. Systém přitom odměňuje spíš počet a prestiž publikací než pečlivost, transparentnost a replikaci. — Vinay Prasad, hematolog a onkolog, profesor epidemiologie a biostatistiky na Kalifornské univerzitě v San Francisku Když se záchrana životů stává byznysem s iluzemi Představa, že medicínské studie procházejí přísným sítem, které chrání pacienty před neo...
Projekt Shadowgraph v posledních měsících přináší výsledky, které naznačují zajímavý posun v oblasti studia ionizujícího záření. Klíčovým momentem bylo květnové měření v laboratořích společnosti ADVACAM, kde se pomocí pokročilých křemíkových pixelových detektorů podařilo detailně analyzovat vlastnosti nově pozorovaného záření. Výzkumný tým se zaměřil na jeho energetické spektrum, intenzitu, směrovost i schopnost pronikat různými materiály. Tyto poznatky představují důležitý krok k pochopení fyzikální podstaty celého jevu. Postupně se potvrzuje, že záření označované jako Shadowgraph se liší od běžného rentgenového záření nejen svými vlastnostmi, ale i způsobem vzniku. Zásadním zjištěním je, že jeho zdrojem není kovová elektroda ani proces brzdění elektronů ve skleněném obalu, jak je tomu u klasických RTG lamp. Místo toho vzniká v plazmatu uvnitř zařízení, což otevírá nové otázky i možnosti dalšího výzkumu. Neméně zajímavé je, že zařízení může fungovat i při napájení z b...