Stručné shrnutí: Lidská existence je nepřetržitou transformací hmoty a energie. Zatímco plod v děloze získává kyslík z placenty a jeho plíce tekutina neohrožuje, po narození se tělo stává závislým na atmosférickém kyslíku. Podle fyzikálních zákonů se energie lidského těla po smrti neztrácí – rozptyluje se do prostředí a stává se součástí nových biologických cyklů. Z pohledu moderní fyziky a neurobiologie jsme organizovanou energií, která si dokáže uvědomovat sama sebe. Proč se plod v plodové vodě neutopí a novorozenec ano? Jednou z nejzajímavějších kapitol lidské biologie je přechod z vodního prostředí dělohy do světa vzduchu. Plod v těle matky stráví devět měsíců ponořený v plodové vodě, aniž by došlo k utonutí. Důvod je prostý: plod v děloze plícemi nedýchá . Kyslík zajišťuje placenta: Veškerou výměnu plynů a přísun živin obstarává krevní oběh matky skrze placentu a pupečník. Krev bohatá na kyslík proudí přímo do oběhu plodu. Plíce jsou...
Investigativní speciál Vědecká obec čelí největší krizi důvěry v novodobé historii. Tlak na publikační úspěch mění špičkový výzkum v mafiánský byznys plný fabrikovaných dat a uměle generovaných bludů. Věda dnes často naráží na kombinaci nízké reprodukovatelnosti a tlaku na publikační úspěch. V preklinickém výzkumu se podařilo zopakovat jen asi 10–25 % studií, v některých analýzách dokonce kolem 11 %, a v psychologii vychází úspěšná replikace často jen u zhruba třetiny výsledků. Systém přitom odměňuje spíš počet a prestiž publikací než pečlivost, transparentnost a replikaci. — Vinay Prasad, hematolog a onkolog, profesor epidemiologie a biostatistiky na Kalifornské univerzitě v San Francisku Když se záchrana životů stává byznysem s iluzemi Představa, že medicínské studie procházejí přísným sítem, které chrání pacienty před neo...