Přeskočit na hlavní obsah

Už jste někdy jedli cvrčky?

Tam, kde je v jídle hodně hmyzu, bude s největší pravděpodobností spousta bakterií a parazitů. Hmyz obsahuje pro člověka nestravitelný a nebezpečný chitin. 

Hmyz obsahuje chitin, který naše střeva neumí strávit. Ale chitin je zároveň velmi chutný polysacharid zejména  pro rakovinu, parazity, plísně a téměř vše, co způsobuje onemocnění. 

Chitin je totiž součástí hmyzí konstrukce. Hmyz obsahuje také metamorfní steroidy, zejména ekdysteron. Toto není potrava pro savce, a tedy ani pro lidi. Pouze ptáci mohou bezpečně zacházet s hmyzí potravou. Trávicí systém ptáků je totiž  zcela odlišný od lidského.


Populární příspěvky z tohoto blogu

Kyselina askorbová - výroba je hnus

Věděli jste, že asi 96 % produktů s vitamínem C dostupných v Evropě je obvykle krystalická kyselina askorbová, syntetizovaná v továrnách na Dálném východě z americké dextrózy, která se velmi špatně vstřebává? Proto když céčko, tak jedině v přírodní levotočivé formě.
CELÝ ČLÁNEK »

První případ postmortální studie u pacienta očkovaného proti SARS-CoV-2

V roce 2021 vyšel odborný článek, který popisoval úmrtí člověka, který zemřel po aplikaci vakcíny proti covidu. Článek jsem přeložil a můžete tedy nyní nahlédnout do vědeckých detailů, abyste si uvědomili, že nechat si do sebe píchnout něco, o čem se nic neví, je doslova šílenost!
CELÝ ČLÁNEK »

Pravda o antibiotikách

Model virů je nefunkční a v širším měřítku také model teorie choroboplodných zárodků (bakterií). Ukážeme si několik největších vědeckých klamů, které jeden z korunovačních klenotů lékařského systému obklopují. Jak lékaři vědí, že antibiotika fungují? A víte, co je nejhorší? Že v tom figurují Rockefellerovy peníze! Slovo antibiotikum pochází z řeckého „anti“ a „bios“, což v překladu znamená „proti životu“, což vám může napovědět něco o původu této skupiny léčiv, jenž vychází z teorie choroboplodných zárodků a boje proti mikrobům. Studenti medicíny se často učí slavný příběh skotského lékaře Alexandra Fleminga , který v roce 1928 v Londýně zkoumal růst bakterií Staphylococcus aureus na kultivačních miskách. Jednu z kultivačních misek nechal během své dovolené odkrytou a když se vrátil, zjistil, že je kontaminovaná modrozelenou plísní. Poté si všiml, že bakterie okolo plísně nerostou, a usoudil, že plíseň vylučuje látku, která bakterie ničí. Fleming ji nazval penicilin a n...
CELÝ ČLÁNEK »