Přeskočit na hlavní obsah

Lidé jako axolotlové? Věda odhaluje šokující možnosti regenerace kloubů a končetin!

Představte si svět, kde vaše tělo dokáže samo opravit zničené klouby, nebo dokonce dorůst ztracené končetiny. Zní to jako sci-fi? Vědci odhalili, že naše těla stále nesou stopy dávné schopnosti regenerace, kterou jsme jako lidstvo ztratili během evoluce. Revoluční objevy v oblasti mikroRNA (miRNA) a regenerace tkání naznačují, že budoucnost, kde by lidé mohli obnovovat své tělo podobně jako axolotl, není tak vzdálená, jak by se mohlo zdát. Je to začátek nové éry medicíny – a možná i konec bolestivého stárnutí!

Návrat do mládí a možná i k dorůstání končetin?

Stáří je… no, řekněme si to na rovinu, stáří není nic příjemného. Vedle toho, že se musíte vypořádat s depresemi a pocitem, že už jste za svým vrcholem, přicházejí další nepříjemnosti – bolavé klouby, větší riziko nádorových onemocnění, horší paměť a občas i nevyhnutelné společenské „bitvy“ o sedačky v MHD. Ale co kdyby šlo některé z těchto problémů zvrátit? Co kdybychom mohli nejen regenerovat opotřebované klouby, ale třeba i dorůstat ztracené části těla?

Regenerace: Ztracená schopnost našich předků

Některá zvířata, jako například axolotl, nemají s regenerací problém. Ztracená noha? Žádný problém, doroste. Dokonce i některé akvarijní rybičky, jako dánio pruhované, jsou schopné regenerovat poškození srdce. A co my, lidé? My jsme tuto schopnost evolučně ztratili. Přesto však existují náznaky, že naši dávní předci mohli být schopni regenerace kloubů – a možná i dalších částí těla.

miRNA
Podle výzkumu Ming-Fenga et al. z roku 2019 se však tato regenerační schopnost úplně nevytratila. Děti například někdy dokážou regenerovat konečky prstů. Zbytky této schopnosti jsou stále přítomny v našem genomu, i když už nejsou propojené do fungujícího systému.

Klíčová role miRNA a regenerace kloubů

Co kdyby ale naše klouby přece jen byly schopné regenerace? Ukázalo se, že kolagen v našich kloubech není všude stejně starý. Nejstarší je v kyčlích, mladší v kolenech a nejmladší v kotnících. Znamená to snad, že naše kotníky mají lepší schopnost regenerace? Vědci tvrdí, že ano – a za tímto procesem stojí miRNA.

MiRNA (mikroRNA) jsou krátké molekuly RNA, které hrají klíčovou roli ve „vypínání“ nebo regulaci genů. U zvířat, která mají schopnost regenerace, řídí miRNA proces obnovy tkání. A co je zajímavé, tyto miRNA se nacházejí i u lidí – a jejich přítomnost odpovídá oblastem s vyšší nebo nižší schopností regenerace kloubů.

Budoucnost regenerace: Naděje na dorůstající klouby (a možná i končetiny)

Znamená to, že bychom jednoho dne mohli regenerovat klouby, nebo dokonce dorůstat celé končetiny? Možná. Ale jako obvykle, není to tak jednoduché. Proces regenerace je ovlivněn nejen miRNA, ale také dalšími faktory, jako je methylace DNA nebo jiné genetické „značky“. Zatím je tedy tato oblast výzkumu plná otázek.

Pokud by se však podařilo najít způsob, jak regeneraci kloubů regulovat pomocí léků nebo genové terapie, mohli bychom jednou mít možnost regenerace opotřebovaných kloubů. Pro starší generace by to znamenalo úlevu od bolesti a větší pohyblivost, zatímco mladší ročníky by mohly získat nový pohled na stárnutí – a možná i revoluční změnu nároků na sedačky v MHD.

Kdy se dočkáme?

Zatím je naivní očekávat, že léčba regenerace kloubů bude brzy dostupná v lékárnách. Nicméně pokroky ve vědeckém výzkumu naznačují, že možnost regenerace kloubů, a možná i jiných částí těla, už není pouze sci-fi. A kdo ví? Možná se jednou dočkáme doby, kdy regenerace nebude jen výsadou axolotlů, ale i nás, lidí. MHD by se mohlo stát spravedlivějším místem – pro všechny věkové kategorie.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kyselina askorbová - výroba je hnus

Věděli jste, že asi 96 % produktů s vitamínem C dostupných v Evropě je obvykle krystalická kyselina askorbová, syntetizovaná v továrnách na Dálném východě z americké dextrózy, která se velmi špatně vstřebává? Proto když céčko, tak jedině v přírodní levotočivé formě.

Už jste někdy jedli cvrčky?

Tam, kde je v jídle hodně hmyzu, bude s největší pravděpodobností spousta bakterií a parazitů. Hmyz obsahuje pro člověka nestravitelný a nebezpečný chitin. Hmyz obsahuje chitin, který naše střeva neumí strávit. Ale chitin je zároveň velmi chutný polysacharid zejména pro rakovinu, parazity, plísně a téměř vše, co způsobuje onemocnění. Chitin je totiž součástí hmyzí konstrukce. Hmyz obsahuje také metamorfní steroidy, zejména ekdysteron. Toto není potrava pro savce, a tedy ani pro lidi. Pouze ptáci mohou bezpečně zacházet s hmyzí potravou. Trávicí systém ptáků je totiž zcela odlišný od lidského.

Andrew Carlssin - neobvyklý směnárenský podvodník

V roce 2002 svět šokovala zpráva o zatčení neobvyklého směnárenského podvodníka Adrew Carlssina.