Přeskočit na hlavní obsah

Jak skladovat potraviny

Skladování potravin je tak trochu věda. Pokud nechcete plýtvat, bude vás zajímat, jak je správně uložit.
V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla ročně. Většinou jde o ovoce nebo zeleninu.  Když přepočteme vyhozené potraviny na peníze, dělá to kolem 3,7 bilionů korun ročně.

S pečivem do mrazáku

Rohlíky si rozdělte do mikrotenových sáčků maximálně po 5ti kusech. Vždy důkladně uzavřete, aby nebyl přítomen vzduch a zamrazte. V případě chleba je nejlepší ho nakrájet na krajíce, vložit do uzavíratelné krabičky a postupně z ní odebírat. Nebo ho ropůlit a do sáčků dát po půlkách.

Mango a rajče do lednice nepatří

Exotické ovoce, jako je mango nebo ananasy, se budou lépe cítit v pokojové teplotě. Neomývejte je. Uložte je a umyjte je až těsně před konzumací, jinak by se mohly začít rychleji kazit. Do lednice nepatří ani banány, nejlíp jim je v prostředí s teplotou kolem 10 až 15°C. Podobně jako rajčatům nebo salátovým okurkám. Najít takovou teplotu může být snadné pro majitele sklepů, domů se špajzem nebo bytů s chladnějšími předsíněmi. V panelácích může po část roku posloužit třeba balkon.

S jablkem do lednice

Naopak českým jablkům (ale i těm z dovozu) se v lednici dařit bude, nejlépe při teplotě kolem 4 až 5 °C. Pokud máte chladný sklep, můžete je skladovat i tam. Také další zelenina a ovoce pěstované v našich klimatických podmínkách snesou spíš chlad, ne-li mráz. Mezi mrazuvzdornou zeleninu patří kadeřávek, růžičková kapusta, hlávkové zelí, brokolice nebo pór.

Na skladování jsou choulostivější brambory. Těm se bude dařit ve tmě a při teplotách mezi 4 až 8 °C, tolik většinou bývá v ledničkách. Kdybyste brambory nechali v chladu, ale na světle, jejich slupka by začala zelenat, což je neklamná známka zvýšeného množství alkaloidů, jež jsou pro naše tělo toxické. Kdybyste brambory skladovali v teplotách blízkých nule, škroby by se přeměnily na cukry a hlízy by měly nasládlou chuť.

Cibuli a česnek do temna

Také cibule s česnekem mají rády chlad a temno. Občas se objevují po boku brambor, ale to jim nesvědčí. Když jsou blízko sebe, dříve začnou hnít či plesnivět.

Když se cibule a česnek po sklizni suší, zpravidla to bývá nejdříve na slunci, potom na vzdušném místě, zpravidla na půdě. Obě plodiny přežijí hlavně na chladných a suchých místech. I když je pro ně ideální teplota kolem 10 °C, zvládnou i nižší. Do lednice přesto nepatří. Nejde ani tak o teplotu jako spíš o vlhkost. Hodit cibuli v igelitovém sáčku do lednice znamená, že ji znehodnotíte. Nejlépe, když se vám podaří najít pro ni větratelné, tmavé a chladné místo.

Cukr, káva, mouka

Trvanlivé potraviny mohou brzy podlehnout zkáze, když jsou špatně skladované. To se týká například mouky nebo těstovin v otevřených původních obalech. Zvlášť v létě, když je větší teplo a vyšší vlhkost vzduchu, na vás můžou ze špajzu vylétnout moli.

Lepší je mouku i těstoviny skladovat v uzavíratelných dózách. Do nich přesypte také čaj, kávu, cukr nebo koření. Tyhle potraviny jsou totiž označované jako hygroskopické, což znamená jediné – snadno pohlcují vlhkost z okolí (a s ní případně i pachy) a ztrácejí tak na kvalitě.

Mějte jídlo na očích

Potraviny, které se rychle kazí, uskladněte tak, abyste je měli na očích. Co vidíme, o tom víme a na to máme (ideálně) chuť. Když zjistíte, že mléko má před sebou poslední den a v lednici máte brambory, uvařte kaši a večer si dejte třeba kakao. Zeleninu, která to má za pár, ale vy ji nestihnete sníst, omyjte, rozkrájejte a vložte do mrazáku. Budete mít připravenou směs na polévku nebo minutku.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Káva prospívá

Nedávný výzkum naznačuje, že vyšší konzumace kávy byla spojena s nižším rizikem IBS (syndrom dráždivého tračníku). Někteří lidé se domnívají, že káva způsobuje gastrointestinální potíže, ale potřeba jít po kávě na toaletu neznamená způsobení žaludečních potíží. 

Proč NEodměňovat děti sladkostmi?

Není pochyb o tom, že nadměrná konzumace cukru škodí. Omezovat jakékoliv doslazování je jedním z mála doporučení, na kterém se už shodují zdravotníci celého světa. Přesto se u nás v mnoha školkách běžně odměňuje sladkostmi, ve školách děti dostávají slazené čaje nebo mléka a v nemocnicích najdete na chodbách automaty s limonádami. Vrcholem šílenství jsou pak lékaři a zubaři, kteří po ošetření nabízejí bonbón.

Je zdravější ovesné nebo kravské mléko?

V rámci průzkumu vědci zkoumali 237 rostlinných mléčných výrobků od 23 různých výrobců. Poté porovnali výživové hodnoty, minerály, vitamíny a stopové prvky rostlinných mlék s hodnotami kravského mléka. Výsledek pak překvapil i samotné výzkumníky.