Přeskočit na hlavní obsah

Chléb nejlépe uchováte ve wrapáčku WRAP UP

V textilní sáčcích nebo utěrkách chleba rychle okorá a tvrdne. V plastovém pytlíku zase „gumovatí“ a plesniví. Někdo radí dřevěné či plechové chlebníky, jiný třeba různé kombinace obalů. Ale na trhu existuje ještě jeden typ obalu - Wrap Up (lidově wrapáček). Jak funguje?

 

Trikem pytlíku wrapáčku, který se vyrábí na Moravě, je vrchní vrstva z bavlny a vnitřní textilní membrána, která udrží pečivo déle čerstvé a současně odolává plísni. Bylo třeba najít takový typ  materiálu, který sice na jednu stranu částečně dýchá, aby se obsah sáčku hned nezapařil, ale který by na druhou stranu alespoň částečně zpomaloval průnik vlhkosti. Výsledná textilie je tzv. paropropustná, současně má potřebné vlastnosti pro udržování vlhkosti. Do takového obalu je důležité dát rozkrojený bochník řezem dolů, aby nevyschl a neztvrdl.

Pro běžnou údržbu pytlíku Wrap Up stačí vysypat drobky (vnitřní vrstvu lze vytáhnout a vyklepat) či otřít vnitřek od zbytků mouky vlhkým hadříkem. Praní celého obalu je potřeba až v případě zašpinění i vrchní bavlny. Prát se dá šetrně v ruce i na čtyřicítku v pračce.
Výrobce má materiál otestován na těžké kovy, které by se mohly uvolnit do potraviny a tzv. metodou výluhu, zda neobsahuje nebezpečné látky typu ftalátů či parabenů. Získal také atest pro použití pro suché potraviny a pečivo.

Výsledek uskladnění chleba ovlivní, jakým způsobem chleba či pečivo skladujete, kvalita výrobku a také zda jde o chleba již balený v igelitu, krájený a v čem ho ponesete domů. 

Otevřené bedny, ve kterých putuje chléb z pekáren do prodejen, mají kvůli prodyšnosti otvory i na dně a bocích, a tak se k naskládaným bochníkům mohou dostat i různé nečistoty z okolí. Největší šance, že tomu tak nebude, je koupit si kvalitní chleba, a to přímo tam, kde jej pečou. 

Proč se pečivo kazí?

Jedním z problémů je opětovné využívání starého, neprodaného chleba zpět do chlebového těsta. Tak se dovnitř do nového chleba dostávají zbytky toho všeho, co předcházející bochníky potkalo. Proto je možné, že chleba plesniví i od prostředka.

Lepší kupovat chleba nebalený, buď rovnou do speciálního pytlíku, nebo třeba papírového sáčku, ne do igelitu. Stejně tak k delšímu skladování není vhodné rozpékané pečivo, například obarvené karamelem do hněda. Obsahuje cukr, který ho má obarvit, což je krmivo pro všechny mikroorganismy. 

A vyplatí se koupit kvalitní chleba, i kdyby byl dražší. Kromě lepší chuti chléb déle vydrží v dobré kondici. Kupte si v pondělí dobrý kvalitní chleba, bez igelitu, bez plísní, vydrží vám nejméně do pátku.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Umělá inteligence ChatGPT lže! Ověřil jsem si to.

Udělal jsem rozhovor s vychvalovaným ChatGPT . Položil jsem průběžně otázky, na kterých jsem si chtěl ověřit, jak moc blbě je vývojáři naprogramovaný. Zajímavé je, že o Ukrajině přiznal, na rozdíl od naší mediální scény, že tam válka začala již v roce 2014. O Zelenskym by si ale měl doplnit data. A nebo lžou naše média? Zde je celý přepis naší debaty. Mé otázky a reakce jsou tučně. Jde o velmi dlouhý rozhovor, do kterého jsem zde doplnil i odkazy na veřejně dostupné informace, které mi chatbot sdělil lživě.

NOVÉ NE-RENTGENOVÉ ZÁŘENÍ? VĚDCI JSOU ZASKOČENI!

Projekt Shadowgraph v posledních měsících přináší výsledky, které naznačují zajímavý posun v oblasti studia ionizujícího záření. Klíčovým momentem bylo květnové měření v laboratořích společnosti ADVACAM, kde se pomocí pokročilých křemíkových pixelových detektorů podařilo detailně analyzovat vlastnosti nově pozorovaného záření. Výzkumný tým se zaměřil na jeho energetické spektrum, intenzitu, směrovost i schopnost pronikat různými materiály. Tyto poznatky představují důležitý krok k pochopení fyzikální podstaty celého jevu. Postupně se potvrzuje, že záření označované jako Shadowgraph se liší od běžného rentgenového záření nejen svými vlastnostmi, ale i způsobem vzniku. Zásadním zjištěním je, že jeho zdrojem není kovová elektroda ani proces brzdění elektronů ve skleněném obalu, jak je tomu u klasických RTG lamp. Místo toho vzniká v plazmatu uvnitř zařízení, což otevírá nové otázky i možnosti dalšího výzkumu. Neméně zajímavé je, že zařízení může fungovat i při napájení z b...

Vakcíny Tetavax pod drobnohledem: Kdo ručí za bezpečnost?

Vakcína Tetavax , používaná i u českých dětí kolem 10–15 let věku, vzbuzuje čím dál více otázek. Veřejně se málo mluví o tom, kde se vyrábí, kdo ručí za kvalitu a jak málo se ví o lidech, kteří denně dohlížejí na samotnou výrobu. Továrna v Indii, dohled v Evropě Společnost Sanofi Pasteur , oficiální výrobce, dlouhodobě deklaruje, že vakcína je bezpečná. Jenže mnozí rodiče zpozorněli, když se ukázalo, že hlavní výrobní závod se nacházel v indickém městečku Ankleshwar . Ten byl navíc v roce 2019 přeprodán farmaceutické skupině Zentiva. Kdo přesně dnes řídí výrobu jednotlivých šarží, není veřejně známo – jména konkrétních „plant managerů“ nebo odpovědných farmaceutů nejsou nikde k dohledání.   Klinické studie: jen stovky až tisíce lidí Tetavax prošel klinickými studiemi – podle dat Sanofi a nezávislých týmů nebyly nalezeny závažné rea...