Není pochyb o tom, že nadměrná konzumace cukru škodí. Omezovat jakékoliv doslazování je jedním z mála doporučení, na kterém se už shodují zdravotníci celého světa. Přesto se u nás v mnoha školkách běžně odměňuje sladkostmi, ve školách děti dostávají slazené čaje nebo mléka a v nemocnicích najdete na chodbách automaty s limonádami. Vrcholem šílenství jsou pak lékaři a zubaři, kteří po ošetření nabízejí bonbón.
Samozřejmě, jeden bonbón zdraví neohrozí. Jenže my žijeme v prostředí, kdy se sladkostmi odměňuje i několikrát denně – v některých školkách děti dostávají bonbón i za to, že se najedly nebo že se vyspaly. Běžná strava mnoha z nás je sama o sobě přeslazená. Rodiče, kteří vychovávají děti na neslazených nápojích a jogurtech, zoufale sledují, jak ve školkách a školách podněcují jejich děti ke konzumaci cukru a jak u nich rozvíjejí závislost na nezdravostech, se kterou pak mnohé z nich budou roky bojovat.
Rodiče, kteří vychovávají děti na neslazených nápojích a jogurtech, zoufale sledují, jak ve školkách a školách podněcují jejich děti ke konzumaci cukru a jak u nich rozvíjejí závislost na nezdravostech, se kterou pak mnohé z nich budou roky bojovat.
Proč neodměňovat děti sladkostmi?
Cukr není ani dobrá odměna, ani jídlo. Motivovat a odměňovat děti cukrem, potažmo sladkou chutí je nezdravé. Tento zlozvyk zvyšuje rizika pozdějšího vzniku nemocí souvisejících s nezdravou výživou, podporuje návyk a vyžadování uspokojení nepřirozeně sladké chuti, podkopává přirozenou motivaci dětí učit se a zasahuje do rodinné i školní výchovy ke zdravé výživě. Nechejme si sladkosti např. ke slavení tradičních svátků, Vánoc, Velikonoc, ale nedělejme dětem svátek každý den.
Sladkosti jsou zpravidla vysoce průmyslově upravené produkty složené z jednoduchých cukrů s přidanými nejrůznějšími aditivy. Jejich nadměrná konzumace je ve studiích spojována s obezitou, rozvojem inzulinové rezistence, nealkoholovým ztučněním jater, kardiovaskulárními nemocemi, poškozením zubů, rozvojem diabetu 2. typu a s ním spojených dalších komplikací. Z těchto důvodů AHA nyní doporučuje 0 gramů přidaných cukrů pro děti do dvou let, u dětí starších dvou let pak max. 25 g přidaného cukru za den. To je mimochodem dávka obsažená například v polovině pytlíku Haribo medvídků (100g balení obsahuje 46 g přidaných cukrů), v 250 ml 100% pomerančového džusu (25 g cukru), v malé krabičce Lentilek (20 g přidaných cukrů). Po zdravotní stránce sladkosti přinášejí pouze rizika.
Odměňováním (tedy nejen sladkostmi) snižujeme atraktivitu dané činnosti. Motivace pak nevychází z dítěte, to pouze dělá vše pro to, aby odměnu získalo. Vnější motivace tak snižuje výkon v činnostech vyžadujících kreativitu a složitější myšlení. Navíc vede k soutěživosti a neklidnému prostředí pro práci a učení. Dítě si fixuje návyk, že všechny činnosti dělá jen pro odměnu samotnou, tím se tlumí zvídavost, radost z činnosti či potřeba dosáhnout určitého cíle. U odměňování sladkostmi lze předpokládat, že dítě bude mít v budoucnu tendence odměňovat se zase sladkostmi.
Potraviny a ultra-zpracované potravinářské produkty s vysokým glykemickým indexem, kam sladké odměny patří, způsobují prudké zvýšení glykemie následované rychlým snížením, v některých případech do pásma hypoglykémie. Tělo reaguje vyplavením stresových hormonů, což může vést k nervozitě, nesoustředěnosti a zvýšené dráždivosti. V této oblasti, zvláště u dětí, je však ještě třeba další výzkum.
Jak jde sladkosti nahrazovat?
Namísto sladkostí k jídlu nabízet lokální ovoce a zeleninu. Tradiční svátky místo kupovaných sladkostí slavit tradičními domácími sladkostmi, jako jsou třeba křížaly a perníčky.