Přeskočit na hlavní obsah

Proč NEodměňovat děti sladkostmi?

Není pochyb o tom, že nadměrná konzumace cukru škodí. Omezovat jakékoliv doslazování je jedním z mála doporučení, na kterém se už shodují zdravotníci celého světa. Přesto se u nás v mnoha školkách běžně odměňuje sladkostmi, ve školách děti dostávají slazené čaje nebo mléka a v nemocnicích najdete na chodbách automaty s limonádami. Vrcholem šílenství jsou pak lékaři a zubaři, kteří po ošetření nabízejí bonbón.

Samozřejmě, jeden bonbón zdraví neohrozí. Jenže my žijeme v prostředí, kdy se sladkostmi odměňuje i několikrát denně – v některých školkách děti dostávají bonbón i za to, že se najedly nebo že se vyspaly. Běžná strava mnoha z nás je sama o sobě přeslazená. Rodiče, kteří vychovávají děti na neslazených nápojích a jogurtech, zoufale sledují, jak ve školkách a školách podněcují jejich děti ke konzumaci cukru a jak u nich rozvíjejí závislost na nezdravostech, se kterou pak mnohé z nich budou roky bojovat. 

Rodiče, kteří vychovávají děti na neslazených nápojích a jogurtech, zoufale sledují, jak ve školkách a školách podněcují jejich děti ke konzumaci cukru a jak u nich rozvíjejí závislost na nezdravostech, se kterou pak mnohé z nich budou roky bojovat.

Proč neodměňovat děti sladkostmi?

Cukr není ani dobrá odměna, ani jídlo. Motivovat a odměňovat děti cukrem, potažmo sladkou chutí je nezdravé. Tento zlozvyk zvyšuje rizika pozdějšího vzniku nemocí souvisejících s nezdravou výživou, podporuje návyk a vyžadování uspokojení nepřirozeně sladké chuti, podkopává přirozenou motivaci dětí učit se a zasahuje do rodinné i školní výchovy ke zdravé výživě. Nechejme si sladkosti např. ke slavení tradičních svátků, Vánoc, Velikonoc, ale nedělejme dětem svátek každý den. 


Sladkosti jsou zpravidla vysoce průmyslově upravené produkty složené z jednoduchých cukrů s přidanými nejrůznějšími aditivy. Jejich nadměrná konzumace je ve studiích spojována s obezitou, rozvojem inzulinové rezistence, nealkoholovým ztučněním jater, kardiovaskulárními nemocemi, poškozením zubů, rozvojem diabetu 2. typu a s ním spojených dalších komplikací. Z těchto důvodů AHA nyní doporučuje 0 gramů přidaných cukrů pro děti do dvou let, u dětí starších dvou let pak max. 25 g přidaného cukru za den. To je mimochodem dávka obsažená například v polovině pytlíku Haribo medvídků (100g balení obsahuje 46 g přidaných cukrů), v 250 ml 100% pomerančového džusu (25 g cukru), v malé krabičce Lentilek (20 g přidaných cukrů). Po zdravotní stránce sladkosti přinášejí pouze rizika.

Odměňováním (tedy nejen sladkostmi) snižujeme atraktivitu dané činnosti. Motivace pak nevychází z dítěte, to pouze dělá vše pro to, aby odměnu získalo. Vnější motivace tak snižuje výkon v činnostech vyžadujících kreativitu a složitější myšlení. Navíc vede k soutěživosti a neklidnému prostředí pro práci a učení. Dítě si fixuje návyk, že všechny činnosti dělá jen pro odměnu samotnou, tím se tlumí zvídavost, radost z činnosti či potřeba dosáhnout určitého cíle. U odměňování sladkostmi lze předpokládat, že dítě bude mít v budoucnu tendence odměňovat se zase sladkostmi.

Potraviny a ultra-zpracované potravinářské produkty s vysokým glykemickým indexem, kam sladké odměny patří, způsobují prudké zvýšení glykemie následované rychlým snížením, v některých případech do pásma hypoglykémie. Tělo reaguje vyplavením stresových hormonů, což může vést k nervozitě, nesoustředěnosti a zvýšené dráždivosti. V této oblasti, zvláště u dětí, je však ještě třeba další výzkum.

Jak jde sladkosti nahrazovat?

Namísto sladkostí k jídlu nabízet lokální ovoce a zeleninu. Tradiční svátky místo kupovaných sladkostí slavit tradičními domácími sladkostmi, jako jsou třeba křížaly a perníčky.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Káva prospívá

Nedávný výzkum naznačuje, že vyšší konzumace kávy byla spojena s nižším rizikem IBS (syndrom dráždivého tračníku). Někteří lidé se domnívají, že káva způsobuje gastrointestinální potíže, ale potřeba jít po kávě na toaletu neznamená způsobení žaludečních potíží. 

Je zdravější ovesné nebo kravské mléko?

V rámci průzkumu vědci zkoumali 237 rostlinných mléčných výrobků od 23 různých výrobců. Poté porovnali výživové hodnoty, minerály, vitamíny a stopové prvky rostlinných mlék s hodnotami kravského mléka. Výsledek pak překvapil i samotné výzkumníky.