Přeskočit na hlavní obsah

Sůl prý tělu neškodí

Škodlivost soli není jednoznačně prokázaná. Snižování příjmu soli nevede ke snížení nemocnosti či úmrtnosti, a to jak v případě kardiovaskulárních, tak všech ostatních chorob.

Solit je třeba co nejméně, to je roky omílané přesvědčení, přesněji řečeno domněnka. Ve skutečnosti zatím není dostatek důkazů, že by snižování příjmu soli mělo jednoznačně jenom příznivý efekt na zdravotní stav člověka.

Strava bez soli je nechutná a kampaň za omezování soli (a cholesterolu) maskuje skutečný problém naší stravy, kterým je přejídání se cukry. Přejídat se sacharidy totiž prokazatelně škodí. Jejich nadbytek, který mnozí z nás denně konzumují, je spojován s většinou běžných nemocí, mezi které patří obezita, cukrovka, nemoci srdce a cév včetně vysokého krevního tlaku.

A co říkají dosud provedené studie za posledních 30 let?

  • 1985 – Nebyl nalezen žádný vztah mezi příjmem soli a výskytem mozkové mrtvice.
  • 1995 – Konzumenti diety omezující sůl měli čtyřikrát vyšší výskyt srdečního infarktu ve srovnání s konzumenty stravy s běžným obsahem soli.
  • 1997 – Nebylo nalezeno žádné zlepšení zdraví u jedinců omezujících sůl.
  • 1998 – Zjištěno o dvacet procent více infarktů srdce u jedinců na dietě s nízkým obsahem soli.
  • 2002 – Významné omezení soli vedlo u senzitivní populace k velmi malému snížení krevního tlaku, ale nevedlo k žádné zdravotní prospěšnosti.
  • 2003 – Nebyla nalezena žádná konzistentní souvislost mezi obsahem sodíku v moči, draslíku v moči ani v poměru sodíku k draslíku a úmrtností na srdečně cévní nemoci a celkovou úmrtností.
  • 2004 – Lidé s nízkým příjmem sodíku měli třetinu výskytu smrtelných mozkových mrtvic. Studie ale probíhala v Japonsku a nízký příjem byl ve skutečnosti 20 procent nad průměrným příjmem Američanů.
  • 2006 – Zjištěna o 37 procent vyšší úmrtnost při dietě s nízkým obsahem sodíku.
  • 2007 – Japonská strava je spojována s nízkou úmrtností na kardiovaskulární onemocnění, přestože existuje vztah mezi příjmem sodíku a vysokým krevním tlakem.
  • 2007 – Nebyl nalezen žádný pozitivní dopad diet s omezením soli na omezení mozkové mrtvice, srdečního infarktu a úmrtnosti.
  • 2008 – Nebyla nalezena žádná zdravotní prospěšnost diety s nízkým obsahem soli při sledování srdečně cévních nemocí a úmrtnosti na ně.
  • 2011 – Nebyla nalezena přesvědčivá evidence, že dieta s nízkým obsahem soli zlepšuje nebo zhoršuje zdraví lidí. Souhrn zohledňoval výsledky více než 150 randomizovaných klinických studií a 13 populačních studií.

Co tedy zvyšuje krevní tlak?

Zcela přehlíženým viníkem vysokého tlaku je cukr. Příjem cukru podporuje uvolňování hormonu inzulinu ze slinivky břišní. Hormon inzulin podporuje zadržování vody a sodíku v ledvinách. Vyšší objem vody a sodíku v našich cévách je pak základem vyššího krevního tlaku. To je však pouze jedna z cest.

Inzulin nám „pomáhá“ zvýšit tlak i dalšími mechanismy. Třeba podobně jako stresový hormon kortizol aktivací sympatiku podporuje zúžení cév, které také vede ke zvýšení krevního tlaku. Obdobné účinky má dokonce i nadměrný příjem ovocného cukru – fruktózy. Přesto nám mnozí odborníci a odborné organizace stále doporučují přejídat se sacharidy, jak nejlépe znázorňuje naše desítky let stará potravinová pyramida se základem v sacharidech.

Omezení soli v jídle je na místě u jedinců s vysokým krevním tlakem a současně s nadměrným příjmem soli. Omezení konzumace vysoce průmyslově upravovaných potravin (junk food) s hromadami soli a cukru prospěje úplně každému z nás. Výraznější omezení soli u zdravých jedinců škodí, protože strava s nízkým obsahem soli může zvyšovat riziko nemocí srdce a cév a úmrtnosti na ně.

Co se doporučuje?

  • Jezte skutečné potraviny, které nejsou dosolené ani nijak jinak „vylepšené“ průmyslem.
  • Vyhýbejte se vysoce průmyslově upraveným produktům včetně těch, které doporučují experti na omezování tuku a soli.
  • Dochucujte solí podle vlastní chuti, excesivní hlídání počtu miligramů chloridu sodného na talíři není třeba.
  • Upřednostňujte kvalitní soli s pestřejším obsahem minerálních látek před chemicky čištěným a běleným chloridem sodným (nejběžnější sůl).
  • V případě nadváhy, cukrovky 2. typu a nemocí srdce a cév výrazně omezte příjem všech cukrů.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Umělá inteligence ChatGPT lže! Ověřil jsem si to.

Udělal jsem rozhovor s vychvalovaným ChatGPT . Položil jsem průběžně otázky, na kterých jsem si chtěl ověřit, jak moc blbě je vývojáři naprogramovaný. Zajímavé je, že o Ukrajině přiznal, na rozdíl od naší mediální scény, že tam válka začala již v roce 2014. O Zelenskym by si ale měl doplnit data. A nebo lžou naše média? Zde je celý přepis naší debaty. Mé otázky a reakce jsou tučně. Jde o velmi dlouhý rozhovor, do kterého jsem zde doplnil i odkazy na veřejně dostupné informace, které mi chatbot sdělil lživě.

NOVÉ NE-RENTGENOVÉ ZÁŘENÍ? VĚDCI JSOU ZASKOČENI!

Projekt Shadowgraph v posledních měsících přináší výsledky, které naznačují zajímavý posun v oblasti studia ionizujícího záření. Klíčovým momentem bylo květnové měření v laboratořích společnosti ADVACAM, kde se pomocí pokročilých křemíkových pixelových detektorů podařilo detailně analyzovat vlastnosti nově pozorovaného záření. Výzkumný tým se zaměřil na jeho energetické spektrum, intenzitu, směrovost i schopnost pronikat různými materiály. Tyto poznatky představují důležitý krok k pochopení fyzikální podstaty celého jevu. Postupně se potvrzuje, že záření označované jako Shadowgraph se liší od běžného rentgenového záření nejen svými vlastnostmi, ale i způsobem vzniku. Zásadním zjištěním je, že jeho zdrojem není kovová elektroda ani proces brzdění elektronů ve skleněném obalu, jak je tomu u klasických RTG lamp. Místo toho vzniká v plazmatu uvnitř zařízení, což otevírá nové otázky i možnosti dalšího výzkumu. Neméně zajímavé je, že zařízení může fungovat i při napájení z b...

Vakcíny Tetavax pod drobnohledem: Kdo ručí za bezpečnost?

Vakcína Tetavax , používaná i u českých dětí kolem 10–15 let věku, vzbuzuje čím dál více otázek. Veřejně se málo mluví o tom, kde se vyrábí, kdo ručí za kvalitu a jak málo se ví o lidech, kteří denně dohlížejí na samotnou výrobu. Továrna v Indii, dohled v Evropě Společnost Sanofi Pasteur , oficiální výrobce, dlouhodobě deklaruje, že vakcína je bezpečná. Jenže mnozí rodiče zpozorněli, když se ukázalo, že hlavní výrobní závod se nacházel v indickém městečku Ankleshwar . Ten byl navíc v roce 2019 přeprodán farmaceutické skupině Zentiva. Kdo přesně dnes řídí výrobu jednotlivých šarží, není veřejně známo – jména konkrétních „plant managerů“ nebo odpovědných farmaceutů nejsou nikde k dohledání.   Klinické studie: jen stovky až tisíce lidí Tetavax prošel klinickými studiemi – podle dat Sanofi a nezávislých týmů nebyly nalezeny závažné rea...