Přeskočit na hlavní obsah

Není chlorella jako chlorella!

Při výběru doplňku stravy je nutné vždy vědět víc. Například původ surovin, původ výrobce a jaké technologie jsou použity při výrobě. U chlorelly je podstatné vědět také jakým způsobem se pěstuje a následně zpracovává pro výrobu.

Chlorella patří mezi jednobuněčné zelené řasy, spirulina se řadí botanicky mezi sinice. Na obalech výrobků se chlorella uvádí pod celým názvem Chlorella pyrenoidosa, nebo Chlorella vulgaris, u nás v ČR máme dokonce i označení Chlorella SP, která pochází z pěstírny Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Třeboni. Mezi hlavní producenty chlorelly patří Japonsko, Německo a Taiwan. Česká republika se sice řadí mezi malé producenty, o to větší je důraz kladen na kvalitu.

Řasa je zdrojem bílkovin (42–58 % obsahu sušiny), tuků (5–40 % sušiny), sacharidů (12–55 % v sušině), které jsou tvořeny redukujícími cukry a polysacharidy jako je škrob a celulóza. Významným polysacharidem je např. i β1-3 glukan dávaný do souvislosti s imunomodulačním účinkem. Dále obsahuje celou řadu vitaminů (A, C, sk. B), minerálních látek (draslík, hořčík, fosfor, vápník, železo, jod, …), pigmentů (chlorofyl, β-karoten jako prekurzor vitaminu A), stopových prvků a dalších bioaktivních látek. Díky svému složení je chlorella spojována s celou řadou pozitivních účinků na lidský organismus. Na druhou stranu mohou mít jak chlorella, tak spirulina vlivem prostředí, ve kterých jsou pěstovány, či nadměrným obsahem svých přirozených látek, zcela opačný efekt. Proto Dezintegrovaná Chlorella prochází vždy důkladnými rozbory, než se dostane k výrobci, který ji následně zpracuje ve farmaceutické firmě v podobě doplňku stravy.

Vlivem možné akumulace těžkých kovů (olovo, kadmium,…) či produkcí toxinů (mikrocystiny, anatoxin…), nejsou-li zaručeny ideální podmínky pěstování, či není-li jejich případná přítomnost odhalena výrobcem za pomocí analýzy suroviny, může dojít i k dlouhodobé expozici s dopady na zdraví (poškození jater, nervové soustavy apod.). Popisován je někdy vysoký obsah jodu (jindy prakticky nulový obsah), který může být kontraindikací např. u osob s poruchami štítné žlázy, s chronickými autoimunitními záněty, vysoký obsah vitaminu A (při vysokém denním přívodu vzniká nebezpečí teratogenity plodu) či vitaminu K (kontraindikace u osob užívajících léky na ředění krve či jiné např. protizánětlivé léky), přítomnost fenylalaninu (u osob s porušeným metabolismem této aminokyseliny musí být fenylalanin započítáván do jejich celkového denního příjmu).

Co lze doporučit spotřebitelům

Kupujte doplňky stravy obsahující chlorellu výhradně od výrobce, který je schopen zřetelně deklarovat kvalitu výrobku na štítku či v příbalovém letáku (úplné složení, původ suroviny, výsledky analýzy svědčící o bezpečnosti…).

Populární příspěvky z tohoto blogu

Umělá inteligence ChatGPT lže! Ověřil jsem si to.

Udělal jsem rozhovor s vychvalovaným ChatGPT . Položil jsem průběžně otázky, na kterých jsem si chtěl ověřit, jak moc blbě je vývojáři naprogramovaný. Zajímavé je, že o Ukrajině přiznal, na rozdíl od naší mediální scény, že tam válka začala již v roce 2014. O Zelenskym by si ale měl doplnit data. A nebo lžou naše média? Zde je celý přepis naší debaty. Mé otázky a reakce jsou tučně. Jde o velmi dlouhý rozhovor, do kterého jsem zde doplnil i odkazy na veřejně dostupné informace, které mi chatbot sdělil lživě.

Kyselina askorbová - výroba je hnus

Věděli jste, že asi 96 % produktů s vitamínem C dostupných v Evropě je obvykle krystalická kyselina askorbová, syntetizovaná v továrnách na Dálném východě z americké dextrózy, která se velmi špatně vstřebává? Proto když céčko, tak jedině v přírodní levotočivé formě.

Už jste někdy jedli cvrčky?

Tam, kde je v jídle hodně hmyzu, bude s největší pravděpodobností spousta bakterií a parazitů. Hmyz obsahuje pro člověka nestravitelný a nebezpečný chitin. Hmyz obsahuje chitin, který naše střeva neumí strávit. Ale chitin je zároveň velmi chutný polysacharid zejména pro rakovinu, parazity, plísně a téměř vše, co způsobuje onemocnění. Chitin je totiž součástí hmyzí konstrukce. Hmyz obsahuje také metamorfní steroidy, zejména ekdysteron. Toto není potrava pro savce, a tedy ani pro lidi. Pouze ptáci mohou bezpečně zacházet s hmyzí potravou. Trávicí systém ptáků je totiž zcela odlišný od lidského.