Přeskočit na hlavní obsah

Opravdu vám vaše antihistaminika zabírají?

Většina lékařů předepisuje jako první lék (nejen) na HIT nějaké to antihistaminikum. Ti vzdělanější se vyhnou těm, jež blokují DAO aktivitu (paradox, že ano, ale taková antihistaminika vážně existují). Většina pacientů je však na protialergenní léčbě nějaký ten pátek kvůli jiným alergiím, a tak lékaře nenapadne než předepsat doplňující antihistaminikum anebo zvednout dávku. Přečetl si někdo z vás vedlejší účinky antihistaminik?

Přestože (obzvláště při HIT) se řeší, jaké léky nesmíme proti bolesti, málo kdo si přečte průvodní leták k lékům na alergie (kdo by čekal, že léky na alergii vám mohou vyvolat alergie?). Přemýšleli jste někdy o tom, co taková dvojitá, trojitá dávka může udělat ve vašem těle za paseku? Že ne? Nezarazí vás ani, když u antihistaminika (2. generace) vidíte, že jako vedlejší účinky jsou uvedené ospalost (téměř 10%), bolest hlavy (téměř 7%) atd.?

Předem bych se rád vyjádřil k tomu, že nenabádám nikoho, kdo antihistaminika potřebuje, aby okamžitě běžel vyhodit svá antihistaminika do koše, jen by měl vždy zvážit, do jaké míry mu antihistaminika pomáhají a do jaké škodí (jakožto každé léky). Rozhodně nedoporučuji vysadit na počátku diety, ale jakmile se člověk stabilizuje a najde si své přírodní cestičky k léčbě, měl by přemýšlet, zda se nekrmí léčivy zbytečně…zdravý životní styl dokáže divy (a to nejen u HIT). 

Antihistaminika překrývají vaše opravdové reakce

Kamarádka alergik měla také vždy po ruce antihistaminika, avšak nikdy je nebrala pravidelně, jen když bylo opravdu zle. Přece jen když člověk začne tak trochu studovat, co se v jeho těle děje a jak to vše funguje, otevřou se mu oči. Na počátku HIT antihistaminika též dostala. Začala je brát pravidelně každý den. Doktor se musí poslouchat. Najednou se cítila dobře (ale také začala držet dietu). Po měsíci jaksi omamný pocit přešel…přestože dodržovala dietu stejně jako předtím, symptomy se vracely. Jak je to možné? Najednou začala pšikat a tak přišel logický krok – vyměnila antihistaminika, protože „tamty“ už jaksi nefungovaly. Světe div se, nová antihistaminika působila nějakou chvíli (o dost kratší než ta první) a pak zase nic. To už jí bylo divné a uvědomila si, že je něco špatně. Pustila se do studování odborné literatury a přišla první odpověď – antihistaminika překrývají vaše reakce. Navíc také oddalují reakci na pozřenou potravinu a vy si nespojíte to správné jídlo se správnou reakcí. Najednou máte pocit, že reagujete na všechno, ale není tomu tak. Vaše tělo reaguje se zpožděním a tím, jak se mění koncentrace antihistaminika a histaminu ve vašem těle, se mění míra projevů. Začnete se stresovat a jsme v jednom velkém kolotoči. A zase na začátku. Jakoby už tak nestačilo, že na některé potraviny můžete mít reakci až 48 hodin po jejich požití. 

Tak nastal těžký úkol, tedy zbavit se antihistaminik, aby mohla pochopit a porozumět svému tělu, které potraviny a situace se mu skutečně nelíbí. A zároveň mu ulevit. Po komunikaci s dalšími nemocnými v zahraničí však již byla přesvědčená, že se vše dá zvládnout přírodní cestou. Vysadit antihistaminika trvale se jí povedlo až na potřetí (poprvé to vydržela dva dny, podruhé týden a potřetí už to šlo.

Hold jí nikdo tenkrát neřekl, že na antihistaminika si můžete navyknout a vysadit je nemusí jít ze dne na den. Když se první pokus nepovedl, na podruhé byla vyzbrojena – přísná dieta, aby měla jistotu, že nepřijímám histamin z jídla. Jenomže i tak přišly stejné symptomy jako špatný spánek, průjem, bolesti hlavy, únava a kamrádka si uvědomila, že to není efekt histaminu, ale efekt „závislosti“ těla na lécích. Zní to vlastně poněkud pateticky, protože obecně lékaři tvrdí, že na těchto lécích nemohou vznikat závislosti. Ale když dělali malou studii s pacientkami dlouhodobě užívajícími (levo)cetrizine, tyto ženy měly po vysazení vždy nástup prudkého svědění tak, že znova vždy začaly léky užívat. A vědci tenkrát zjistili, že je to opravdu jen efekt vysazení antihistaminik a že pokud se zvolil postup správného pozvolného vysazování, povedlo se tento efekt překonat a ženy se užívání antihistaminik „zbavily“. Tolik tedy k  tomu, zda může nebo nemůže naše tělo reagovat i na pouhé vysazení antihistaminik a vybudovat si nějakou zpětnou vazbu na dlouhodobé blokování histaminových receptorů, a k tomu, zda tedy s jejich užívání začínat jen tak, protože HIT má přece v  názvu také histamin.

Každopádně je ráda, že se jí je povedlo léky vyřadit.

Jak vlastně působí antihistaminika v našem těle?

Antihistaminika nepůsobí na hladinu histaminu v těle, jak se lidé omylem domnívají. Jejich struktura je taková, že se naváží na histaminový receptor a přepnou jej z aktivního stavu na neaktivní. Vlastně je to takový vypínač. A tento histaminový receptor je vypnutý tak dlouho, dokud je v krvi/těle přítomno dostatečné množství onoho vypínače. Logicky jste pochopili, že vypínač je z těla postupně odplaven, jeho funkce tedy není trvalá (u většiny H1R antihistaminik je to cca 8 hodin). U „pravých“ alergiků je mechanismus následný: přijmutý alergen vyvolá aktivaci IgE (protiátek), IgE stimulují žírné buňky a bazofily – uvolněný vlastní histamin pak vyvolává reakci, při nadměrné stimulaci pak nadměrnou reakci (třeba jako je mastocytóza či onen alergický záchvat). Podáním antihistaminik a zablokováním příslušného receptoru na dobu určitou se zabrání navázání uvolněného histaminu a sníží se alergické projevy. Jenomže nezapomínejte, že alergici mají „správně“ fungující DAO a HNMT, a během několika minut dokáží nadměrný histamin odbourat. On se jim tam jen tak nepotuluje (i když bylo zjištěno, že nízkohistaminová dieta pomáhá ulevit i alergikům). Pokud vám správně nefunguje DAO, histamin zůstává v určité koncentraci v krvi a nikam neodchází. Pokud však odejde vypínač, může se tam histamin opět klidně navázat. U HIT nedochází k aktivaci imunitního systému, ale k nerovnávaze v metabolismu histaminu – v těle je pak větší koncentrace, než dokáže zpracovat (z různých důvodů). Antihistaminika si s oním histaminem neporadí, jen dokží jeho působení na chvíli odsunout.

Potvůrka histamin hledá až najde

Je potřeba si uvědomit, že máme 4 různé typy histaminových receptorů po celém těle (a antihistaminika nefungují proti všem 4, ale vždy jsou proti jednotlivému receptoru). Pokud tedy některé receptory zablokujeme a některé ne, pak je možnost přesunu reakce do jiné části těla. Když si tedy odstraníme kožní vyrážku, můžeme rychle začít zvracet (protože histamin bude více stimulovat H2R v žaludku). To je, prosím, reálný příklad z praxe. Zajímavé je, že na stejné bázi dokáži působit přírodní antihistaminika jako bazalka, mangosteen či quercetin, avšak s tím, že jsou mnohem mírnější. Říkáte si, proč používat mírnější antihistaminikum, když právě vám to silnější nezabírá? Protože dané látky obvykle dokáží zabránit již uvolnění  histaminu bez chemického vypínání histaminových receptorů. Navíc tolerance na antihistaminikum roste, typickým pokračováním příběhu je často neustálé zvyšování dávky, až si najednou do těla rvete několik různých antihistaminik.

Navíc pozor! Histamin a jeho příslušné receptory mají v těle specifické funkce. Histamin je důležitý regulátor, máme 4 receptory různě rozložené po celém těla, a histamin má tak stovky funkcí (obrazně). Není to tedy něco navíc z potravy, je to něco, co potřebujeme pro správné fungování  těla. Když mu jeden receptor zablokujeme „trvale“, co se bude dít s těmi potřebnými funkcemi? Nemůže nám pak být najednou zle, protože nám chybí určité přenosy, regulace, pochody? Např. vaše tělo tak najednou nedostane podnět zahájit včas obrannou reakci (ano, i takovou funkci má histamin) a zánět má možnost se rozjet (tedy přestože je vysoká hladina histaminu, tělo nedostane podnět zahájit reakci). A ještě jedna podpásovka. Tato studie ukazuje, že právě histaminem lze vyvolat zvýšenou produkci H1R receptoru, tedy pokud H1R pouze zablokuji, ale histamin v těle zůstává (což nemůžu zjistit, protože jsem trvale pod léky), začne se prostě zvyšovat množství tohoto receptoru. A asi je vám jasné, že zvyšovat dávky antihistaminik do nekonečna není asi dobrý způsob, jak bojovat proti HIT.

Cože? Existují důkazy, že antihistaminika mohou poškodit mé zdraví?

Narazil jsem na vědecké články, které popisují negativní dopad antihistaminik v našem těle. Nejčastěji se hovoří o těch mířených proti receptoru č. 2 v žaludku, které se tak využívají ke snížení žaludeční kyseliny. Například tahle studie z mnoha nemocničních údajů jasně spojuje užívání H2R antagonistů s častější nákazou clostrídiemi. V jiné práci zase uvádí případ člověka, který si po užití cimetidinu vyvinul hemolytickou anémii (zde). Chronické užívání ranitidinu (Zantac, H2R antihistaminika) zase může vést k poškození vstřebávání B12 (zde). Jiná H2R antihistaminika mohou vést ke vzniku potravinových alergií – snížením žaludeční kyseliny dochází ke špatnému štěpení potravin, které pak tělo rozpoznává jako nepřátelskou látku a vytvoří si proti ní protilátky. Snížením pH žaludeční kyseliny může pak dojít také k přerůstání bakterií jako je Clostridium či Campylobacter, a člověk se potýká s úplně novým problémem. Ve stejné studii srhnují, že léčba malých dětí s refluxem pomocí H2R antihistaminik vede ke zvýšenému výskytu zánětů žaludku a plic. Celkově snížení kyselosti žaludeční šťáv díky antihistaminik (H2R) může vést k rozvoji nejen potravinových alergií, ale také pozdějšímu zánětu střeva (eosinofilickému). Práce také potvrzuje, že nové alergie se mohou u dospělého člověka objevit kdykoli v závislosti na stavu zažívacího traktu (například provedli několik studií i a na myších, které si alergii na potravinu vytvořili jen ve chvíli, pokud současné dostávali H2R antihistaminika či jiné léky na snížení žaludeční kyseliny). Těhotné maminky bude jistě zajímat, že v experimentech na myších také prokázali, že pokud podávali H2R antihistaminika s alergenem, byla alergie vyvolána nejen u matky, ale Th2 imunitní reakce byla přenesena i na dítě (a autoři předpokládají, že i tento aspekt antacidických látek může za nárůst atopických reakcí u dětí). Dlouhodobé užívání všech látek na snížení žaludeční kyseliny (včetně H2 antihistaminik) může vést až k rakovině (práce zde). Tedy pozor na ty léky na potlačení žaludečních kyselin, může se vám to také vymstít.

Těhotné ženy by si také měly dávat pozor na loratadin (běžné H1R antihistaminikum dostupné bez předpisu, Claritin). Dle této studie na myších jeho podávání u těhotných samic vedlo k pozměnění exprese steroidních receptorů a poškození vývoje močové trubici u plodů mužského pohlaví (podobný efekt má podávání umělých estrogenů v těhotenství na vývoj mužského pohlaví, častým doprovodným jevem těchto změn je i změna v endokrinním a reprodukčním systému). Tedy kdoví, zda tam nějak nefigurují i jiná antihistaminika. Mimochodem pokud si chcete zacvičit, užít H1R antihistaminika není úplně vhodné, protože to může zvyšovat vaši mentální únavu. Diphenhydramine (H1R antagonista) byl také několikrát spojen s negativními účinky. V této studii předpokládají, že při kombinaci s acetaminofenem může přispívat k poškození jater. Schválně, kdo z vás vysazuje antihistaminika, když si chce dát panadol? Na jiných stránkách si zase můžete přečíst o předávkování 4-letého dítě, kde roli hrál právě tento antagonista. Pořád máte chuť nechat si zvyšovat dávky? Pokud se předávkujete, mohou si lékaři váš stav plést se serotoninovým syndromem, který se projevuje delíriem, horečkou či tachykardií. Dokonce i na toto antihistaminikum se vám může objevit alergie, která se projevuje převážně kopřivkou (zde, zde). Co mě také překvapilo je zmínka, že antihistaminika mohou být kontraindikací pro uživatele dioptrických čoček. Dle těchto stránek je možné, že právě antihistaminika mohou vysušovat oko či působit zvýšenou citlivost na oční čočky. Také lidé s poruchami ledvinové funkce by měli být obzvláště opatrní, jelikož dle dostupné literatury (zdravotnické noviny: Antihistaminika v léčbě alergií) by se jim měla dávka antihistaminik speciálně upravit (většina se vylučuje močí a je tedy očividně potřeba pohlídat možné předávkování u těchto lidí – což opět poněkud poukazuje na fakt, že zvyšovat dávku do nekonečně očividně nelze). Ve Švýcarsku si také vzali do parády antihistaminikum Clemastine, které podaly zároveň s alergizujicí látkou. Po opakovaném vystavení myší alergenu zjistili, že ty co dostaly původně antihistaminikum, mají na alergen mnohem horší a silnější reakci. Navíc zvířata léčená antihistaminiky také špatně reagovala na imunomodulační léčbu. Jejich závěrem tedy je, že antihistaminika mohou posilovat citlivost k alergenu a zhoršovat odpověď na další léčbu. Dr. Theoharides na své květnové přednášce uvedl, že H1 antihistaminika ve vysoké míře dokonce stimulují žírné buňky a tedy vedou k uvolňování dalšího histaminu (pokud tedy zvedáte dávku a stále se nedostavuje požadovaný účinek, kdoví, zda už jste nepřekročili povolenou hladinu). Stejně tak studie potvrzují, že i moderní antihistaminika mohou narušovat kvalitu spánku, zvyšovat ospalost během dne nebo naopak způsobovat deprese, nervozitu a zhoršovat náladu.

Dobrý sluha, špatný pán

Závěrem bych řekl, že s antihistaminiky se to zdá být stejné jako dalšími léky. Není sporu, že už zachránila mnoho životů a ještě spoustu jich zachrání. Mnozí lidé si bez nich ani život nedokáží představit. A rozhodně oceňuji, že máme takové pomocníky pro případy nouze. Dle mě však k jejich užívání dochází v nadměrné míře, aniž bychom si uvědomovali, že jsou to pořád léčiva. Některé studie výše ukazují, že je možno mít nežádoucí účinky i z těchto léků. Při jejich neúčinnosti mají doktoři tendenci zvyšovat dávku či je různě kombinovat. Nikdo bohužel přesně nestudoval efekt jednotlivých kombinací (a pochybuji, že doktoři sahají po toxilogických tabulkách, aby spočítali rychlost vylučovaní a tedy max. povolené množství), a tak bych byla v takovém zatížení organismu poněkud opatrná. Zvláště když víme, že histamin je pro nás látka důležitá a reguluje důležité pochody v našem těle. Škoda jen, že jsem ještě od žádného doktora neslyšela, že by alergikům navrhl zkusit snížit příjem histaminu ve své stravě (s vyloučením všech alergenů), na prvním místě se potravinovým alergenům vyhýbat, případně popíjet třeba bazalkový čaj a užívat Euniké Green (a další skvělé protizánětlivé a protialergické bylinky), když se objeví mírná alergická reakce. Literatura se také shoduje na tom, že antihistaminika nejsou  léky první volby při HIT a důležité je uvědomit si, že antihistaminika NELÉČÍ ani alergie, pouze potlačují akutní symptomy. Lékem budoucnosti se zdá být spíše imunoterapie a tedy snaha naučit imunitní systém, aby stejně jako ostatní lidé na neškodné alergeny nereagovali.A proto jsem na Euniké Green i odkázal.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rada čínského profesora při mozkové příhodě

Abyste mohli poskytnout rychlou a účinnou první pomoc při mozkové příhodě někoho, koho to potká poblíž vás, mějte doma injekční stříkačku nebo jehlu. Tímto zvláštním a netradičním způsobem můžete  zachránit postižené mozkovou mrtvicí. Návod si přečtěte pozorně. Nikdy totiž nevíte, komu ještě může pomoci a čí život na vás závisí.

Česká republika si nesmí sama vyrábět elektrickou energii

Toto si před lety prosadilo Německo, aby naoko ukázalo, že jim jde o záchranu planety. Postupně zavírají uhelné a atomové elektrárny.  Ukazuje se, že Německo se staví do role parazita, který (ne)věří svým nestabilním větrníkům a solárům a přitom spoléhá na dostatek energie okolních zemí. I přesto, že jsme sami ve výrobě elektrické energie soběstační a ještě exportujeme přes 15% vyrobené energie, nesmíme tuto energii přednostně prodávat občanovi této země, tak, jako donedávna.   Vyrobená elektřina v ČR, musí být přednostně nabídnuta na  burze v Lipsku , kde se rozhodne o její ceně a i o tom, kam se nakonec dodá.   Výrobní cena energie v elektrárnách ČEZ je asi  0,15 až 1 koruna  za kilowatthodinu (podle druhu elektrárny). Jenže, tržní systém je nastaven tak, že k zákazníkovi tato energie přiteče za více než troj až čtyřnásobek. Kde je zakopaný pes? Je tomu pár let zpátky, kdy se uzavíraly dvoustranné dohody mezi  výrobcem elektřiny , který vlastnil i přenosovou soustavu a  zákazníkem ,

Skoro zapomenutý skandál se smrtelným virem!

V roce 2009 dodala korporace Baxter do České republiky vakcíny infikované smrtelným virem. Kromě toho, že společnost Pfizer, která má dodat vakcíny proti onemocnění covid-19, byla opakovaně ve světě usvědčena z úmyslných pokusů na lidech, tak v roce 2014  koupila firmu Baxter, která v roce 2009 málem vyvolala celosvětovou katastrofu . 

ZAJÍMAVOSTI

  • PRODUKTY - Queen Euniké produkty *Potravinové doplňky* mohou *napomáhat při prevenci našeho zdraví* přesně tak, jak to potřebuje naše tělo. To vše šetrnou a bezpečnou...
  • - DEPARIM je český biologicky aktivní potravinový doplněkVyvinut tak, aby svými účinky pozitivně podporoval funkci vnitřních orgánů. *DETOX + PARAZITI + IMUN...
  • Co je chlorella - *Chlorella je sladkovodní jednobuněčná mikroskopická řasa* Mikroskopické řasy = vývojově velmi staré formy života Díky jejich schopnosti fotosyntézy se ...