Přeskočit na hlavní obsah

Fruktóza – zdánlivě neškodné zlo

Fruktózu, nebo také ovocný cukr, levulózu, můžeme najít ve většině ovoce i zeleniny a je to právě ona, která způsobuje jeho sladkou chuť. Na první pohled se tedy tváří jako čistě přírodní, zdraví prospěšná látka, kterou můžeme využít pro rychlé získání energie. Bohužel není tomu tak.

Fruktóza = OVOCNÝ TUK

Ačkoli je fruktóza monosacharid stejně jako její sestra glukóza, nedokáže ji většina buněk vůbec přijmout. Naopak glukóza je všemi buňkami nadšeně používána jako palivo pro všechny buněčné pochody. Fruktóza jako taková naopak buňky vůbec nezajímá, neumí si s ní poradit. Metabolizuje se výhradně v játrech, kde se z ní vyrábí buď zásobní polysacharid glykogen, nebo tuk. 

Skoro polovina přijaté glukózy se přemění na tuk. Děje se tak zvlášť v případě, kdy se do krve dostane fruktóza ve větší koncentraci. Pokud vypijeme jakýkoli slazený nápoj, který obsahuje cukr (směs glukóza a fruktózy), glukózo-fruktózový sirup nebo invertní cukr, fruktóza se do naší krve dostane prakticky okamžitě. Naproti tomu přítomnost vlákniny (v případě ovoce a zeleniny) její vstřebávání zpomaluje, což játra chrání. Soustavné zatěžování jater fruktózou totiž vede k jejich ztučnění, inzulinové rezistenci, metabolickému syndromu a cukrovce. 

Fruktóza nejvíce stimuluje centra sytosti, ačkoli má vyšší sladivost než samotný cukr, takže energii nedodá a ani hlad nezažene. Prokazatelně tedy přispívá k tloustnutí. Bohužel tuk, který si vytvoříme z tohoto nevinně se tvářícího ovocného cukru, se uloží v dutině břišní jako tzv. viscerální tuk, což je asi nejvíc nebezpečná forma tloustnutí. Dále pak se tento „ovocný tuk“ ukládá ve stěnách cév, což vede k řadě kardiovaskulárních onemocnění.
 

MÁME SE FRUKTÓZY BÁT?


Není třeba bát se fruktózy v ovoci, zelenině ba ani v medu ne, ačkoli obsahuje ze 40 % fruktózu. Abychom se jí předávkovali, museli bychom sníst 2 kila jablek na posezení nebo vymlsat půl sklenice medu. Přemíra fruktózy způsobí průjem, což ví každý, kdo se někdy přejedl zralých třešní nebo švestek. Opravdové nebezpečí ale představuje fruktóza na místech, kde by nás to ani nenapadlo, kde zvyšuje chuťovou atraktivitu a hlavně všude tam, kde se vyskytuje bez vlákniny. 

Pečiva, uzeniny, cukrovinky, slazené nápoje, dresinky a omáčky, granulované nápoje, polévky v prášku, snídaňové cereálie a dokonce řada potravinových doplňků vpašují do našeho těla fruktózu nejčastěji v podobě kukuřičného sirupu. Vyrobit tento sirup z kukuřičného škrobu je totiž výrazně levnější než vyrobit cukr z řepy, a protože ekonomika je dnes argumentem číslo jedna, dává se HFCS (high fructose corn syrup) prakticky do všeho. Poměr glukózy a fruktózy se v jednotlivých variantách HFCS liší, ale většinou se pohybuje kolem 45–65 % fruktózy. HFCS 65 se používá především k výrobě slazených nápojů kolového typu, kde nahrazuje cukr již od roku 1976. Posuďte sami, čísla mluví za vše: právě od roku 1976 začala v Americe, kolébce slazených nápojů, výrazně stoupat obezita.

Pokud si opravdu potřebujeme dopřát nějakou sladkost, vybírejme si takové, které neobsahují fruktózo-glukózový sirup, protože v tomto případě je poměr fruktózy vyšší než glukózy. Vyrovnaný poměr obou monosacharidů obsahuje sacharóza, prostě cukr. Rozhodně se vyhněte čisté fruktóze, marmeládám a nápojovým koncentrátům slazeným fruktózou. A pokud nechcete číst etikety, jezte jen sladkosti, které etiketu nemají… mlsejte v přírodě.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Rada čínského profesora při mozkové příhodě

Abyste mohli poskytnout rychlou a účinnou první pomoc při mozkové příhodě někoho, koho to potká poblíž vás, mějte doma injekční stříkačku nebo jehlu. Tímto zvláštním a netradičním způsobem můžete  zachránit postižené mozkovou mrtvicí. Návod si přečtěte pozorně. Nikdy totiž nevíte, komu ještě může pomoci a čí život na vás závisí.

Česká republika si nesmí sama vyrábět elektrickou energii

Toto si před lety prosadilo Německo, aby naoko ukázalo, že jim jde o záchranu planety. Postupně zavírají uhelné a atomové elektrárny.  Ukazuje se, že Německo se staví do role parazita, který (ne)věří svým nestabilním větrníkům a solárům a přitom spoléhá na dostatek energie okolních zemí. I přesto, že jsme sami ve výrobě elektrické energie soběstační a ještě exportujeme přes 15% vyrobené energie, nesmíme tuto energii přednostně prodávat občanovi této země, tak, jako donedávna.   Vyrobená elektřina v ČR, musí být přednostně nabídnuta na  burze v Lipsku , kde se rozhodne o její ceně a i o tom, kam se nakonec dodá.   Výrobní cena energie v elektrárnách ČEZ je asi  0,15 až 1 koruna  za kilowatthodinu (podle druhu elektrárny). Jenže, tržní systém je nastaven tak, že k zákazníkovi tato energie přiteče za více než troj až čtyřnásobek. Kde je zakopaný pes? Je tomu pár let zpátky, kdy se uzavíraly dvoustranné dohody mezi  výrobcem elektřiny , který vlastnil i přenosovou soustavu a  zákazníkem ,

Skoro zapomenutý skandál se smrtelným virem!

V roce 2009 dodala korporace Baxter do České republiky vakcíny infikované smrtelným virem. Kromě toho, že společnost Pfizer, která má dodat vakcíny proti onemocnění covid-19, byla opakovaně ve světě usvědčena z úmyslných pokusů na lidech, tak v roce 2014  koupila firmu Baxter, která v roce 2009 málem vyvolala celosvětovou katastrofu .