Toto si před lety prosadilo Německo, aby naoko ukázalo, že jim jde o záchranu planety. Postupně zavírají uhelné a atomové elektrárny. Ukazuje se, že Německo se staví do role parazita, který (ne)věří svým nestabilním větrníkům a solárům, a přitom spoléhá na dostatek energie okolních zemí.
I přesto, že jsme sami ve výrobě elektrické energie soběstační a ještě exportujeme přes 15 % vyrobené energie, nesmíme tuto energii přednostně prodávat občanovi této země, tak, jako donedávna.
Vyrobená elektřina v ČR musí být přednostně nabídnuta na burze v Lipsku, kde se rozhodne o její ceně a také o tom, kam se nakonec dodá.
Výrobní cena energie v elektrárnách ČEZ je asi 0,15 až 1 koruna za kilowatthodinu (podle druhu elektrárny). Jenže, tržní systém je nastaven tak, že k zákazníkovi tato energie přiteče za více než troj až čtyřnásobek.
Kde je zakopaný pes?
Je tomu pár let zpátky, kdy se uzavíraly dvoustranné dohody mezi výrobcem elektřiny, který vlastnil i přenosovou soustavu, a zákazníkem, to jsme my. To bývalo!!!
Jenže dnes v tomto byznysu funguje šest různých subjektů:
- výrobce,
- provozovatel přenosové soustavy,
- provozovatel distribuční soustavy,
- operátor trhu,
- obchodník s elektřinou,
- zákazník.
Ti první dva jsou nezbytní: výrobce elektřiny a provozovatel soustavy. Ti zbylí tři jsou jen šejdíři, paraziti, šmejdi.
A tomuto póvlu se po kapitalisticku říká svobodný trh.